Centrum bezpečnostních studií

Jak předcházet extremistickým projevům Kontakty na které se lze obracet, zkušenosti odborníků v boji s extremismem Proti extremismu, CZ.1.07/3.2.13/03.0005

V současné době se lze obávat teroristického útoku „osamělých vlků“ (Cvikovští teroristi, Breivik). Neonacisté jsou personálně propojeni s hooligans. Hooligans se stále častěji zapojují do organizovaného zločinu. Černá práce pro organizovaný zločin je pro ně finančně zajímavější. V Polsku toto v současnosti představuje bezpečnostní prioritu. I v ČR přichází stále více informací o tom, že si podsvětí najímá neonacisty a hooligans.

Pravicoví extremisté podpoření hooligans dokázali již opakovaně svou sílu (Janov 2008 a Přerov 2009 v ČR, Pochod nezávislosti ve Varšavě 11. 11. 2011 apod.). Hrozí riziko, že pravicové extremisty finančně podpoří podnikatelský subjekt. K tomu došlo např. na Slovensku, kde se Ludové straně Naše Slovensko podařilo sehnat sponzory, kteří jí pomáhají při kampani. Velkým handicapem Dělnické strany sociální spravedlnosti je, že nedisponuje většími finančními prostředky. Veškerou svou PR činnost provádí tzv. „na koleně“, a proto dosahuje nevalné kvality. V momentě, kdy získá peníze na profesionální propagaci, lze očekávat rapidní nárůst preferencí.

Evropská stará garda pravicově extremistických politických vůdců neobsahuje, až na výjimky, příliš charismatické osobnosti. Lze se domnívat, že éra nevzdělaných křiklounů se blíží ke konci. Uvnitř hnutí probíhá reflexe, zvyšuje se vzdělanostní i intelektuální potenciál, prosazuje se požadavek po větší serióznosti. Česká republika dosud paradoxně vděčí absenci těchto osobností za to, že pravicoví extremisté nedosahují vyšších procent oblíbenosti. V současné době scéna postrádá osoby s kreativním myšlení a charismatem, dvěma charakteristikami důležitými k oslovení mas.

V okamžiku, kdy se strana dostane do parlamentu, je velice obtížné ji z něj opět dostat. Strana se legitimizuje, lze ji jen obtížně zakázat, nebo pozastavit její činnost. Vstupem extremistické strany do parlamentu se komplikuje činnost bezpečnostních složek.

Preventivní aktivity

Prevenci, tak jak byla definována výše, lze rozdělit na dvě klíčové oblasti:

  • Zlepšení společenského povědomí o extremistech a jejich myšlenkách
  • Zvýšení společenské soudržnosti

    Cílem první oblasti by měla být snižování důvěryhodnosti extremistů. K tomu slouží několik nástrojů:

  • Objektivní informování za účelem demaskování,
  • Vzdělávání za účelem vytvoření vlastního kritického odsudku,
  • Nabourání extremistické image.

    K dosažení těchto cílů slouží řada nástrojů:

  • Poskytování kvalitního informačního servisu,
  • Vzdělávací a osvětové projekty,
  • Mediální kampaně,
  • Exitové programy pro extremisty,
  • Jasná pravidla pro práci a profesionální přístup odborníků zabývajících se extremismem a odborníků, kteří pomáhají obětem extremistů.

    Diskreditace a společenská exkluze extremistů tvoří negativní složku prevence. Je však nutné přijít i s prvkem pozitivním – nabídnout pozitivní alternativu vedoucí ke zvýšení společenské koheze. V praxi to znamená vysvětlit a na konkrétních příkladech ukázat, v čem je demokracie výhodnější než totalita. Kromě výhodnosti je pravděpodobně potřebné ukázat, že demokratický systém je funkční a udržitelný.

    V České republice se uplatňuje převážně negativní složka prevence. S pozitivní složkou jsou malé zkušenosti, efektivní nástroje jsou málo propagovány a uplatňovány.

    V případě nabízení pozitivní alternativy patrně bude nezbytné se vyrovnat s tématy, která extremisté zneužívají. To v žádném případě neznamená přistoupit na extremistický konstrukt avantgardy, která vzešla z neřešení některých sociálních témat. Extremismus má podle poznatků společenských věd hlubší příčiny sociální (nejen národnostní, ale politické, lokální, rodinné, náboženské tenze, ústící v hledání alternativních sociálních vazeb, ritualizaci jednání, vytváření mýtů apod.), psychologické (sugesce, nápodoba, deprivace, afekt, davové jednání) či biologické (agrese, teritorialita). Faktem ale zůstává, že některé xenofobní názory extremistů konvenují s názory části spektra společnosti. Jeví se proto jako nezbytné, aby preventivní programy reagovaly na tyto myšlenky. Zejména pak na rozšířený anticiganismus. Inspiraci je nutné hledat zejména v zahraničí, zejména ve státech západní Evropy. Bohaté zkušenosti s prevencí a deradikalizací mají Britové (tam jsou ale rozpracovány projekty zaměřené zejména na islámský fundamentalismus) a našemu kulturnímu prostředí bližší Němci. Němci mají nejvíce zkušeností s prevencí proti neonacistům. Deradikalizační nástroj představuje pomoc samotným extremistům za účelem jejich resocializace.

    Častým a v minulosti úspěšným prostředkem, prosazovaným zejména odborníky na PR, je zesměšňování. Je však nutné mít na paměti, že může mít i negativní dopad v tom smyslu, že pravicoví extremisté nebudou mít při své resocializaci důvěru k orgánům, které je před tím zesměšňovaly. Navíc zesměšňování mělo větší opodstatnění v tzv. „skinheadské éře“, kdy byli pravicoví extremisté poměrně snadno rozpoznatelní podle vnějších znaků (bombery, těžké boty, seprané, upnuté džíny, agresivní vystupování často pod vlivem alkoholu). Extremisté v řadě případů otvírají důležitá relevantní témata, která nebyla ve společnosti řešena a tvůrci veřejného mínění ignorována.

    Zdrojem extremistických projevů může být jednak aktivní působení extremistických skupin v regionu nebo reálné sociální napětí v lokalitě spojené s vysokou majetkovou a násilnou kriminalitou a výtržnictvím osob, které bývají předmětem zájmu extremistů (Romové, přistěhovalci, bezdomovci atd.).

    Je nutno včas identifikovat, že v lokalitě extremisté působí (viz symbolika) a vyžádat si podporu Policie ČR, informovat občany o dopadech těchto aktivit a nabídnout pro řešení konkrétních problémů vlastní platformu (veřejná debata s občany, lepší práce obecních strážníků, informování o vlastní činnosti, podpora činnosti nevládních organizací).

    Mezi kriminogenní faktory patří nezaměstnanost a nezaměstnatelnost, absence motivace k legální práci (zadlužení), drogy, gambling, tradiční a „nová“ lichva.

    Specifické atributy prostředí sociálně vyloučených jako je věčný nedostatek financí, špatná orientace v právním prostředí, zaměření na přítomnost bez plánování budoucnosti a snížená gramotnost, jsou úrodnou půdou pro poskytovatele rychlých půjček (nová lichva). Stačí nabídnout službu donáškou až do domu, vstřícně vysvětlit výhody produktu, do sepsané smlouvy zanést veškeré informace o sankcích a výši úroků malým, sotva čitelným písmem a ústně třeba přislíbit benevolenci a trpělivost při občasném opomenutí platit pravidelné splátky. Pokud dlužník půjčku nesplácí, lze nabídnout další půjčku - opět s donáškou až do domu, s mírně navýšenými úroky a poněkud přísnějšími sankcemi. Obdobně lze dle našich zkušeností z lokality s úspěchem podomním prodejem nabízet připojení k internetu, satelity, televize či jiné domácí elektrospotřebiče na leasing. Tak vznikají početné skupiny zadlužených lidí, kteří pak nehledají legální práci, protože by o většinu příjmu přišli v exekuci.

    Obce mají velké možnosti například při regulaci hazardu. Vzor, jak postupovat, lze nalézt zde.

    Trestní postih sám o sobě není vůči lidem ze sociálně vyloučených lokalit řešením. V každodenní realitě prostředí sociálně vyloučených lokalit představuje návštěva příbuzného ve vězení téměř jedinou možnost „výletu“ mimo lokalitu. Navíc se na návštěvu téměř výhradě jezdí autem, což samo osobě představuje zřetelný bonus. Tato nechtěná pozitivní vazba: vězení – výlet, má za následek snižování role věznění jako zastrašující, konečné možnosti. Děti mívají navíc vězení spojováno se zázračným efektem, které z úplné lidské trosky vytvoří skutečného „chlapa“ a hrdinu. V případě závislých pachatelů nastupuje do vězení člověk vážící přibližně 50 kg a po nějakém čase se vrací 90 kilový svalnatý známý, který je schopen udělat i 100 kliků s mladším sourozencem na zádech.

    Jedním z projektů, které reálně pomáhají při řešení kriminality v sociálně vyloučených lokalitách, je tzv. policejní asistence. Vychází z nutnosti zprostředkovat pomoc obětem kriminality v těchto lokalitách, funguje jako profesionálně pojatá sociální služba. Smyslem je postupné navykání klientely na jim před tím neznámou alternativu – že jim policie může pomoci. Bližší informace lze nalézt zde.

    Jak postupovat proti extremistickým shromážděním

    Ministerstvo vnitra zpracovalo manuál vztahující se obecně ke konání shromáždění a některá doporučení k řešení situací, které v souvislosti s konáním shromáždění mohou vzniknout. Působnost orgánů veřejné správy na úseku shromažďování občanů vykonávají v přenesené působnosti jednotlivé obecní úřady, pověřené obecní úřady, krajské úřady a Ministerstvo vnitra.

    Obecní úřady na tomto úseku disponují některými významnými oprávněními, z nichž je třeba zdůraznit zejména oprávnění shromáždění zakázat v zákonem stanovených případech a dále oprávnění takové shromáždění na místě rozpustit (například, když dochází k páchání trestné činnosti). Nutná je komunikace se svolavatelem a pořadateli.

    Součástí Manuálu je i seznam kontaktních úředníků pro agendu práva shromažďovacího v rámci jednotlivých krajů, na které se mohou obecní úřady obracet.

    V případě specifičtějších dotazů souvisejících s extremismem je možné se obracet rovněž na odbor bezpečnostní politiky, tel.: 974 832 037, fax: 974 833 522, e-mail: obp@mvcr.cz.

    Odbornou pomoc v souvislosti s aplikací zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje v rámci organizační struktury Ministerstva vnitra odbor všeobecné správy, správní oddělení, nám. Hrdinů 4, 140 21 Praha 4, tel.: 974 816 469, fax: 974 816 820, e-mail: partik@mvcr.cz.

    Kontakty na které se lze obracet, zkušenosti odborníků v boji s extremismem

    Nevládní organizace:

  • Člověk v tísni,o.p.s.
  • Asi – milovaní, o.s.
  • IMPERATIV, o.s.
  • Židovské muzeum
  • Společně k bezpečí
  • Vzájemné soužití

    Státní organizace:

  • Agentura pro sociální začleňování
  • Odbor bezpečnostní politiky MV
  • Policie České republiky

    Kontakty na soudní znalce a experty:

  • Evidence znalců a tlumočníků
  • Mgr. Michal Mazel, mazel@consulto.cz

    Úloha a úkoly Policie ČR

    Zabezpečení boje Policie ČR proti projevům rasismu a xenofobie

    Policie ČR zabezpečuje vnitřní pořádek a bezpečnost v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy v souladu s Listinou lidských práv a svobod. Mezi její hlavní úkoly patří ochrana bezpečnosti osob a majetku, zajišťování veřejného pořádku, boj s terorismem, odhalování trestných činů a jejich pachatelů, vyšetřování trestných činů. V kontextu těchto hlavních úkolů, vyplývajících ze zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, vede Policie ČR boj proti extremismu ve všech jeho projevech a k jeho eliminaci přijaly vláda, Ministerstvo vnitra a Policie ČR řadu opatření.

    Zřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia (v r. 1995) a zavedením specializace na úrovni krajů a okresů, byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem. V rámci Ministerstva vnitra a Policie ČR byly přijaty nové interní akty řízení37) zabezpečující opatření k eliminaci extremistických postojů. V rámci výše uvedeného interních aktů došlo v roce 2002 k dalšímu zpřesnění náplně činnosti policistů zabývajících se problematikou extremismu na úrovni Policejního prezidia ČR, okresních a krajských zpráv. Byl položen důraz na:

  • provázanost činnosti specialistů na všech úrovních řízení a na jejich vzájemnou spolupráci,
  • spolupráci s policisty na základních útvarech policie při přípravě a provádění opatření souvisejících s extremistickou kriminalitou,
  • spolupráci při řešení konkrétních případů extremistické kriminality s příslušnými orgány činnými v trestním řízení, v neodkladných případech i s orgány policie okolních států,
  • spolupráci s dalšími místně příslušnými resortními i mimoresortními subjekty v záležitostech souvisejících s extremistickou kriminalitou,
  • získávání, prověřování a vyhodnocování informací o osobách, trestných činech a jiných skutečnostech v souvislosti s extremistickou kriminalitou,
  • kvalitu hlásné služby a preventivní činnost.

    Výkonná moc státu se uskutečňuje prostřednictvím státních orgánů, mezi než patří také Policie České republiky. Role policie je definována především zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Pro práci policie je však důležitá znalost celého právního řádu, neboť policie je vázána celým právním řádem a nikoli pouze jedním zákonem. Pro práci policie jsou podstatné hodnoty a principy obsažené v právním řádu ČR a to jak ve vztahu k problematice rasově motivovaných útoků, tak i ve vztahu k celé problematice multikulturní společnosti. Těmito principy jsou především:

  • Princip etnické neutrality – Policie ČR je policií státu, který je založen na občanském principu, tedy na rovnosti všech bez ohledu na etnickou, jazykovou, rasovou, národností či náboženskou příslušnost. Je zřejmé, že policisté musejí při výkonu své pravomoci zachovávat v tomto ohledu zcela neutrální stanovisko.
  • Princip vázanosti zákonem – Činnost policie a výkon jejich pravomocí se musí opírat o zákon a musí se odehrávat v jeho mezích. Tento obecný princip platí také ve vztahu k menšinám a jejím příslušníkům.
  • Role ochranná – Policie je povinna při své činnosti chránit oprávněné zájmy všech osob a to bez rozdílu, co se týče jejich rasy, národnosti, náboženství atd.
  • Role sankční – Policie je povinna při své činnosti sankcionovat, mimo jiné, taková protiprávní jednání, která se týkají protiprávních útoků na občany a to z důvodů rasové, národností, jazykové či náboženské odlišnosti.
  • Role reprezentační – Policie by měla dobře plnit roli prvního kontaktního státního orgánu. Policisté jsou většinou první, kteří s poškozenými řeší jejich otázky, týkající se rasové či jiné obdobné diskriminace.
  • Role preventivní – Policie ČR by neměla býti pouze složkou represivní, ale měla by plnit obecnou preventivní roli.

    Použitá literatura

  • Černý, Petr: Právní ochrana před extremismem. 1. vyd., Praha: C.H. Beck, 2008, 270 s.
  • http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx
  • www.socialni-zaclenovani.cz
  • MV ČR; Prevence v oblasti pravicového extremismu
  • Pokyn ministra vnitra č. 33 ze dne 30. 4. 1999 ke zvýšení postihu trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem


    Evropská Unie | Evropský sociální fond v ČR | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

    Investice do rozvoje vzdělávání