Centrum bezpečnostních studií
Legislativní otázky spojené s extremismem
Proti extremismu, CZ.1.07/3.2.13/03.0005
Mezinárodní úmluvy
Přistoupením k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace (č. 95/1974 Sb.) se Česká republika zavázala postihovat rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti či na podněcování k rasové diskriminaci. Dále se zavázala postihovat veškeré násilné činy nebo podněcování k činům, které směřují proti lidem pro jejich rasu, barvu pleti či etnický původ. Dalšími mezinárodněprávními úmluvami chránícími osoby všech barev pleti či národností je Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu (č.116/1976 Sb.) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.). S členstvím v Radě Evropy koresponduje závazek respektovat Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění 14 ratifikovaných dodatkových protokolů a současně respektovat jurisdikci ESLP. Rasovou diskriminaci zapovídá čl. 14 – extremisté se ovšem někdy odvolávají na čl. 9 a 10 (svoboda myšlení a svoboda projevu). Zneužití brání čl. 17.
V rámci legislativy EU je klíčová Listina základních práv EU, Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Kontrolu vykonává Agentura Evropské unie pro základní práva (dřívější EUMC), ta však nemá oprávnění řešit jednotlivé stížnosti.
Extremistické trestné činy v širším smyslu
§ 140 Vražda
Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li někdo takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
Obdobná úprava platí pro těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, vydírání, porušování tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, poškození cizí věci.
§ 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu.
§ 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, nebo tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
§ 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání takového činu.
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
Spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
Účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.
§ 358 Výtržnictví
Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin opětovně, nebo jako člen organizované skupiny.
Extremistické trestné činy – trestná součinnost
§ 364 Podněcování k trestnému činu
Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
§ 365 Schvalování trestného činu
Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.
Extremistické trestné činy v užším smyslu
§ 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka
Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, spáchá-li takový čin jako voják, nebo spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Příprava je trestná.
§ 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka
Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
§ 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia
Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Hnutí směřující k potlačení práv a svobod – Stanovisko trestního kolegia NS ČR ze dne 13.12.2006, sp. zn. Tpjn 302/2005
Za hnutí ve smyslu 403 (dříve § 260 odst. 1 tr. zák) se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě (např. neofašistické nebo neonacistické hnutí apod.).
Hnutí bude takřka vždy neregistrované, neboť sleduje protiústavní cíle. Judikatura vymezila toto hnutí jako v určité míře organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení cíle. Za organizovanou a strukturovanou skupinu lze označit již to, že se uvnitř této skupiny někteří starají o propagaci (např. spravují internetové stránky), někteří mají spíše organizační úlohu (např. pořádání srazů), někteří jsou respektováni jako vůdci. Dalším identifikačním znakem skupiny je název. Tyto znaky mohou vznikat (a pravidelně budou) zcela samovolně a nezáměrně. Rasismus či antisemitismus nespadají pod pojem hnutí, neboť se nejedná o určitou skupinu, ale o ideologii, která se může vyskytovat v různých formách u různých skupin. Jednání spočívající na diskriminaci, rasismu, apartheidu, antisemitismu apod. může tedy naplňovat některé jiné skutkové podstaty trestných činů. Propagace hnutí může být otevřená, resp. přímá, pokud spočívá v takových projevech, jakými jsou veřejné oslavování a vyzdvihování hnutí, hlásání jeho tezí a cílů, ale může být i skrytá, resp. nepřímá, pokud spočívá v tvorbě nebo prezentaci literárního, dramatického, výtvarného či filmového díla, které glorifikuje hnutí.
Podpora hnutí může mít materiální podobu, pokud spočívá např. v poskytování finančních prostředků, služeb apod., ale může mít také morální podobu, pokud spočívá v utvrzování stávajících příslušníků hnutí v jejich přesvědčení a počínání, v získávání nových příslušníků apod. Z toho, že podpora a propagace hnutí představují alternativní znaky trestného činu, vyplývá mimo jiné to, že konkrétní formy jednání, které je naplňují, se musí vyznačovat srovnatelnou mírou závažnosti. Pro oba alternativní znaky je příznačné, že je lze naplnit jen takovým jednáním, které směřuje k tomu, aby hnutí získalo další přívržence či aby jinak byla posílena jeho pozice. (K této problematice viz č. 11/2007 Sb. rozh. tr.).
Přehled nejdůležitějších rozsudků Evropského soudu pro lidská práva
Remer proti Německu, 1995, čl. 10 odst. 2 Úmluvy
Garaudy proti Francii, publikace Základní mýty izraelské politiky, 2003, čl. 17
Witzsch proti Německu (relativizace odpovědnosti Hitlera a NSDAP za holocaust), 2005, čl. 17 Úmluvy
Lehideaux a Isorni proti Francii, 1998, porušen čl. 10
Rozhodnutí ve věci Norwood proti Velké Británii (2004) – práva na svobodu projevu se nelze odvolávat v případech týkajících se popírání holocaustu, propagace nacismu, rasismu či jiné podobné nenávistné ideologie. Zneužívání práva na svobodu projevu je v rozporu s demokracií a lidskými právy a zasahuje do práv ostatních.
V případě T. proti Belgii v roce 1983 Komise konstatovala, že hrůzy Osvětimi nepatří jen do historie a historické vědy. Přeživší Židé a jejich potomci mají právo na ochranu své důstojnosti a důstojnosti a památky svých předků. Usmrcení milionů Židů nacisty je notorickým a nepopiratelným historickým faktem, který byl zjištěn mimo vší pochybnost. Předmětem vážného historického výzkumu může být odhad počtu obětí, ne však úplné popírání nebo bagatelizace holocaustu.
Použitá literatura
Černý, Petr: Právní ochrana před extremismem. 1. vyd., Praha: C.H. Beck, 2008, 270 s.
Kalamár, Š., Svoboda,I., Sunardi, T.: Terminologie a symbolika užívaná soudobou extremistickou scénou, Ostrava 2011
Výroční zprávy o extremismu a koncepce boje proti extremismu (Internetové stránky Ministerstva vnitra)
Investice do rozvoje vzdělávání